Co jsem si poznačila do deníku před rokem a co se od té doby změnilo? A proč je dobré dávat si cíle? TAJNÉ CÍLE A.................... EGO

TAKOVÝ TEN DEN, KDY VYHAZUJETE STARÉ VĚCI A NAJDETE NAPSANÉ NA PAPÍŘE VĚCI, KTERÉ JSTE ŘEŠILI PŘED ROKEM. A CO JSEM SI PŘESNĚ PŘED ROKEM NAPSALA NA PAPÍR A CO SE OD TÉ DOBY U  MĚ ZMĚNILO? A PROČ JE DOBRÉ DÁVAT SI CÍLE A VIDĚT POKROK ČI STAGNACI?

CO JSEM SI TEDY NAPSALA PŘESNĚ PŘED ROKEM?

Budu nyní citovat doslova. A důvod. Upřímnost nade vše. Nepotřebuji si na něco hrát.

Bod č. 1. z papíru: CHCI ZMĚNU

''Co pro to chci udělat? V prvé řadě změnit sebe a svůj přístup.''  Kdybych měla zhodnotit tento cíl, tak se mi zčásti splnil. Přístup jsem změnila. Jestli jsem změnila sebe, to je otázka? To by vám nejlépe řekli mí dlouholetí přátele. 

Změna se ale podařila. Beru věci jinak. Ale o tom více u dalšího bodu z papíru.

Bod č. 2  CO JSEM CHTĚLA DŘÍVE?

1. Přeháněla jsem tréninky.  Jak to já se svou extrémní povahou umím. Má povaha ale neomlouvá mé chování.

2. Chtěla jsem vidět výsledky a posun. A ani ne u ostatních, jak spíše u sebe. To je svým způsobem pozitivní, avšak jen bez bodu č. 3, který následuje.

Bod č. 3  Chtěla jsem umístění

Nyní se tomu směji. Ani nevím, co jsem si chtěla dokázat. Asi to, že na to mám. Ale jak zjistíte, že na to máte znovu a znovu. Přestalo mě to jednoduše bavit.

Posun nastal u ultramaratonu, kdy mě dlouhé tratě fascinovaly natolik, oproti přespolním běhům a běhům do vrchu, že jsem si už nemusela nic dokazovat, co se týče umístění. Chtěla jsem vždy hlavně závod dokončit. To se mi na ultramaratonu líbilo. Byl to ten pocit v cíli. To bylo to, kvůli čemu jsem si tento sport zamilovala.

Bod č. 4 Chtěla jsem si něco dokazovat  JEDNOU TO ZKUSÍŠ, A NEMŮŽEŠ PŘESTAT

Byla jsem mladá, šestnáctiletá holka, která tomuto sportu propadla. Ultramaraton se pro mě začínal stávat závislostí.

Líbilo se mi trávit víkendové dny závoděním po beskydských kopečcích. Vždy jsem zapomněla na běžnou realitu.

Líbilo se mi překonávat vlastní hranice a objevovat v sobě sílu, o které jsem někdy ani netušila že ve mě je. Tato síla je ale v každém z nás.



NYNÍ

Priority se změnily. Už nevidím jen ultra a běhání. Už se nechci hnát za výsledky. Chci se spíše hnát za posouváním vlastních hranic a to nejen ve sportu.

Jak řekl, jednou jeden  moudrý člověk: ''BĚHÁNÍ TĚ ŽIVIT NEBUDE.''  a měl pravdu. Nebyla jsem nikdy naivní.



V cíli je důležitější hlavně pohoda a skvělé přátelství s člověkem, který s vámi běhá. Když narazíte na takového člověka. Držte se ho a nepouštějte ho. Když takového člověka máte vedle sebe, výsledky přijdou sami.

Bohužel dnešní lidé v moderní společnosti vidí jen VÝKON, VÝKON, VÝKON.
A když náhodou nepodají takový VÝKON, JAKÝ BY SI PŘEDSTAVOVALI, tak se na závodění a své cíle vykašlou.

Nechají se sami sebou srazit k zemi. Proč?
Není to škoda? Není lepší být tady a teď? Není lepší užívat si chvíli, při které provádíme daný pohyb, chvíli kdy potkáváme soupeře? Není lepší užít si chvíli, která se nikdy, opravdu nikdy už nebude opakovat?

PROČ SE STRESOVAT PŘED VÝKONEM, VNITŘNÍMI POCITY, KTERÉ NÁM MŮŽOU ŘÍKAT, ŽE NA TO NEMÁME, ŽE NEMÁME NATRÉNOVÁNO.

Řeš jen to, co můžeš právě tady a teď ovlivnit. MUSÍŠ TO ALE UDĚLAT TY. NIKDO JINÝ TO ZA TEBE NEUDĚLÁ. ZÁLEŽÍ JEN NA TOBĚ A TVÉM NASTAVENÍ MYSLI.

Můžeš přijmout roli poraženého a cítit se tak. Nebo přijmeš roli vítěze a zvítězíš, ne nad ostatními, ale ZVÍTĚZÍŠ SÁM NAD SEBOU.  A to je teprve pocit k nezaplacení.




 A PERLIČKA NA ZÁVĚR? PROČ JSEM PŘESTALA ZÁVODY BĚHAT S MUŽI?

Muži nikdy nepřiznají, že nemohou. A už vůbec ne před ženou. U závodění se však na tyto věci nehraje. Neházím všechny do jednoho pytle. Lepší je však být upřímný, než na závěr trpět, nebo se snažit dokázat něco svému okolí.

Neřeš okolí. Buď přítomný tady a teď.

MUŽI

Přehání. Snaží se působit lépe, než na tom jsou. PROČ?

Muži nepřiznají, že nemohou. Takže mezi mohu a nemohu někdy nenajdete rozdíly. Pokud nejsou tak odvážní a neřeknou Vám, že nemohou. PROČ?

Každý muž je JEŠITNÝ.


VÍCE SE K TOMUTO TÉMATU VYJADŘOVAT NEBUDU. TO BY BYLO NA JINOU KAPITOLU A JINÝ NÁZEV ČLÁNKU.


CÍLE NÁS POSUNUJÍ DÁLE. DÁVEJTE SI JE. NAPIŠTE SI JE VŠAK REÁLNĚ. NAPIŠTE SI JE PODROBNĚ.

NAPIŠTE SI CÍL, K VĚCI.   NE FIKTIVNÍ ČI NEREÁLNÉ CÍLE. TY FIKTIVNÍ ČI NEREÁLNÉ VÁS MOHOU SRAZIT K ZEMI


DÁVEJTE SI KRÁTKODOBÉ CÍLE. PŘ.: Zítra udělám to a to.
Krátkodobé cíle jsou důležitější, než dlouhodobé. Na dlouhodobé cíle máte čas.


PRACUJTE NA SOBĚ, MOTIVUJTE SE - ani moc, ani málo, ale akorát, ODMĚŇUJTE SE A MĚJTE SE RÁDI :)