HORSKÁ VÝZVA BESKYDY 2017

Horská výzva - 62,4 km. Už od začátku jsem se po zkušenostech s Horskou výzvou bála asfaltu. Mé obavy se mi bohužel naplnily, do toho výkon umocnil, pravděpodobně nedostatečný odpočinek a regenerace po survivalu, probíhajícího před dvěma týdny. ''UŽILA'' jsem si asfalt a do cíle jsem doběhla jen díky Lence, která byla skvělá. Nebýt ji, tak to zabalím na Pinduli. 

PSYCHICKY SE PŘIPRAV NA ASFALT

 ''Psychicky se připrav na asfalt''  sděluje mi Lenka už před závodem. Ne, že bych nebyla psychicky připravena. Nebyla jsem ale připravena fyzicky. Asfaltu se při trénincích záměrně vyhýbám. Na cestách nemám natrénováno nula nula nic. 

PŘÍPRAVA NA ZÁVOD - NIC NEPODCENIT

1. DOBŘE SE VYSPAT  A PŘEHODIT SI REŽIM

Podstatné je pro mě přehodit si minimálně den, dva předem - pokud okolnosti dovolí - režim spánku. Tak tomu bylo i tentokrát. Spala jsem dva dny do poledne a chodila spát později. V cíli mi to pomohlo. Hlava mě z únavy nebolela, takže účel byl splněn. 

2. DOBŘE SE NAJÍST - KVALITNÍHO JÍDLA - NETUČNÉHO A VYSOKO SACHARIDOVÉHO

TŘI, DVA, JEDNA START - PRŮBĚH ZÁVODU

Za svitu čelovek všichni startujeme. Na startovní čáře potkávám spousty známých závodníku. Přejeme si ještě letmo hodně štěstí a ve 23:55 je odstartováno. 

Když zhodnotím po startovní tempo, mohlo být ještě pomalejší - ze začátku.

První třetina závodu je pro mě v klidu. Teprve se rozbíhám, dostávám se do tempa. Vnitřně však cítím, že to není ještě ono. 

PRVNÍ TŘETINA ZÁVODU

Cítím se dobře. V rámci možností. Závod dobře rozbíháme a to možná zahnalo okolnost, že jsem dva týdny proležela. Říkáte si, že jsem blázen. Myslela jsem si, že to zvládnu. Že jsem odpočatá. Opak byl však pravdou. V první třetině to jen zdánlivě vypadá, že mohu. Věděla jsem už od začátku, že to není ono. Jen jsem si to mentálně nepřipouštěla. Vše jde totiž potlačit. 

DRUHÁ A TŘETÍ TŘETINA ZÁVODU

Výstup foto: Andrej Rybář

Co dodat? Od začátku jsem věděla že mi to nejde, tak jako obvykle a že něco není v pořádku. Stav - jak jsem si lehla na Pinduli a řekla že dále nejdu se mi už hodně dlouho nestal. V posledních letech nemám tendenci vzdávat závody. TENTOKRÁT, PŘIZNÁVÁM, CHTĚLA JSEM TO VZDÁT. 

NEMYSLÍM JEN NA SEBE

V posledním seběhu z Javorníku to není tak, že bych se na Lenku vykašlala. Když se vžiji do Lenčiné situace naprosto chápu, že je naštvaná. 

Není to ale tak, že by mi na ni nezáleželo a ignorovala ji. V posledním seběhu z Javorníku na mě Lenka velice naštvaně řve, ať jdu. Od třetí třetiny mě začne bolet šlacha na pravé noze a nohu nemohu pořádně ohnout.  Do toho mi není úplně nejlépe. 

Asfalt, stav po nemoci a řekla bych nedostatečná regenerace způsobily u mě to k čemu došlo. To, že jsem v posledních týdnech neběhala také udělalo své. 

LENKA TO TÁHNE OD ZAČÁTKU DO KONCE 

Lenka byla úžasná. Celou dobu od začátku do konce to táhla a stále mě povzbuzovala. Nebýt ji, tak to zabalím. Za její trpělivost, silnou vůli, motivaci a spoustu dalších věcí, které by nestačily na tento článek ji vděčím a děkuji.

CÍL
Aby toho nebylo málo, tak se mi v cíli udělá špatně. Nevím jestli to bylo z vyčerpání, poklesu tlaku nebo poklesu cukru. Nejpravděpodobnější by byl ten tlak. Po kole se mi udělá dobře a doma jsem jako ryba. Musela jsem vypadat šíleně. Jsem prý bledá. Rodiče opět stresují co mi je. Tento stav však doma vymizí. Večer jsem už v pohodě. 

ZHODNOCENÍ CELÉHO ZÁVODU

Po dlouhé době jsem si ultramaraton jako takový protrpěla. Podobný stav jsem zažila před čtyřmi až pěti lety, což je sakra dlouhá doba. Možná bylo na čase si připomenout, jaké to je. Nyní se musím hlavně poučit ze svých chyb. 

Nejlepší parťák :) Lenča při výstupu foto: Andrej Rybář

MÉ OKOLÍ A RODINA MĚ TVRDĚ KRITIZUJE ZA TO, ŽE MÁLO TRÉNUJI. Přiznávám, že netrénuji dostatečně. Je na čase s tím něco udělat.

VŠE ŠPATNÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ

Na tomto závodě jsem si uvědomila, že je na čase možná přestat. Ultrarunning mě už nenaplňuje tak, jako před léty. Už běhám osmým rokem. To, že bych potřebovala změnu vím už déle. Není to rozhodnutí ze dne na den. 

U vytrvalostního sportu každopádně zůstanu a extrém mě také baví. Asi si v budoucnu vyzkouším něco vícestranného a běhání si ponechám jen jako doplňkový sport. 

I fakt, že každým rokem absolvuji méně a méně ultra - závodů a běžeckých závodu, mě utvrdil v mém rozhodnutí. 

Je čas na změnu. 

PŘEŽITÍ 2017 - Jak jsme válčili na našem prvním survivalu

Zavážou vám oči a dovezou vás z Liberce na opačný okraj Lužických hor - na východ k německým hranicím. A vy se musíte zorientovat, splnit úkoly a PŘEŽÍT to bylo cílem tohoto survivalu. Bylo to pro mě něco úplně nového a neobvyklého. Každá zkušenost je dobrá. Člověk má možnost poznat nový kraj, nová místa, vyzkoušet si nový typ závodu. Díky dešti a plnění různých úkolů byl pro mě tento zážitek ještě více intenzivní, než obvyklé závody. Tak třeba si příště zkusím adventure race. 

Jednoho dne jsem se probudila a odhodlala se zkusit si víceboj. Přemluvila jsem Lenku, což mi nedalo moc práce. Přihlásili jsme se a nápad se mohl zrealizovat.

PŘEDZÁVODNÍ PŘÍPRAVA - TĚLOCVIČNA
Balíme si věci. Ptáme se okolních závodníků co si s sebou beru a jestli jim stačí jídlo. Příprava za běhu spousty hlášek a hlavně dobré nálady. Nejlepší: ''Bože, tady jsou samí hašišáci!'' ''Leni, co to jsou hašišáci?'' s úšklebkem na tváři nechápu. ''Ti s dlouhými vlasy a batikovanými věcmi.'' odvětí Lenka. Tak už to chápu. Asi ti, co frčí na trávě. :)

VYSAZENI NEZNÁMO KDE, UPROSTŘED LESA
Zázemí letošního ročníku bylo situováno do Liberce. V pátek v 21 hodin vyrážíme. Nasedáme do autobusu. Musíme si zavázat šátkem oči a od této chvíle už nesmíme jíst žádné jídlo, mimo 100 gramů, které máme navážené v batohu. Nevíme kde jedeme. Přibližně za hodinu jsme vysazeni na neznámém místě uprostřed lesa.

PRVNÍ ÚKOL 
Prvním úkolem je rozluštit šifru pomocí znaku, z nichž každý nahrazuje jedno písmeno. Znaky s písmenem jsou umístěny po lese. Cílem je rozluštit název, abychom dostali další indícii. Běháme s Lenkou po lese a hledáme šifry z kterých rozluštíme slovo.

1.

1. Šifra
Rozluštění znělo takto:''První stanoviště se nachází vzdušnou čarou přibližně tři a půl kilometrů severovýchodně od Nového Boru na vrcholu Klíč. Upozorňujeme na povinnost reflexní prvek, pokud se za snížené viditelnosti pohybujete mimo obec po silnici.''








Po správném rozluštění známe první stanoviště a to vrchol s názvem Klíč.  Po sdělení šifry pořadateli vyfasujeme mapu Lužických hor. Po zorientování se na mapě, zjišťujeme přibližnou polohu místa, kde se současně nacházíme. Vybíháme za ostatními týmy. V tu chvíli zjišťujeme, že jsme byli vysazeni kousek od Nového Boru. Vydáváme se na sever po cyklotrase. Na vrchol Klíč (759 m) nás na závěr čeká krásné stoupání.

DRUHÉ STANOVIŠTĚ
Na vrcholu nás čeká další úkol a to rozluštit další šifru. Na to obě nemáme. Úkol vzdáme.  Já ani Lenka netušíme co by to mohlo být. Já jdu za pořadatelem a říkám: ''MED - VĚD'' Medvěd. Napadlo mě to, tak co na srdci to na jazyku. Pořadatel nevěřícně kroutí hlavou.  Tak alespoň jsme to zkusili. Byla to samozřejmě blbost. Nyní se tomu budu ještě dlouho smát :D :D
Dostaneme tedy náhradní úkol. Díky nerozluštění šifry si trochu zajdeme. Stále jsme ale ve hře. Náhradním stanovištěm je Lesní studánka, u které nás čeká zpráva. Pokračujeme tedy po červené. Studánka se nachází mezi Klíčem a Novým Borem.

Když nevíš kde dále, je dobré vrátit se, kde jsi začal.
Při hledání druhého stanoviště se nám stane nemilá věc. Špatně odbočíme a dostaneme se na stejný kopec, na kterém jsme byli. Hlava mi to už díky únavě nebere. Lenka na mě řve, že se musíme vrátit. Já jsem ale v tu chvíli tak zabrána do výšlapu na kopec a nevnímám.

Nacházíme se na stejném místě co před chvíli. Musíme jinou cestou. A tak si trasu trochu prodloužíme, abychom toho neměli málo. Pořadatelé se nás snaží navést.

Lesní studánku se nám nakonec podaří nalézt. Spolu s ní nacházíme i další indícii. Tou je Lesní rybník. Zjišťujeme podle indície, že se musíme vydat k stanovišti nacházející se u Lesního rybníka a to severovýchodně na okraj obce Kytlice. 

Podle nápovědy v této indícii se psychicky cestou připravujeme na to, že budeme muset do vody. Já si dělám srandu, že to bude pěkné noční koupání.

Panoramata 

TŘETÍ STANOVIŠTĚ  - LESNÍ RYBNÍK (KYTLICE) 

Po dlouhé cestě se ocitáme v obci Kytlice. Opět bloudíme a nemůžeme rybník nalézt. Po zdárném nalezení nás čeká šok. Opravdu budeme muset do vody. Cílem tohoto úkolu, je zjistit místo, na které se budeme muset vydat. Další šifra. Jdu tedy já. Voda je šíleně ledová. Když říkám, že šíleně, tak opravdu šíleně. A to asi tak, že si ze mě v cíli chlapi dělají srandu, že to byl orgastický skok. (Tak jsem trochu řvala. To jinak nešlo.) :D

 A co byste čekali? To bylo tak šíleně ledové. Byl to pro mě šok a zároveň zážitek na celý život. Opravdu ten pravý extrém. 

Pozitivní bylo, že jsem se vykoupala a negativní to, že jsem musela opět do propoceného oblečení. To bylo pro mou psychiku opravdu něco. V tu chvíli - po brzké ranní koupeli, toho mám už opravdu dost. 

Další šifra. Háčkem je to, že rozluštění je zavěšeno na provaze přes rybník. Doplavu k provazu a řvu na Lenku indície. Po doplavání na břeh zjišťuji, že většinu z šifry nemá, protože vše neslyšela. Já ale odmítám jít znovu do vody. Bylo to na mě hodně. 

Zachrání nás další závodníci, kteří písmena z šifry také pořvávají. Nikdo totiž už nemá fyzicky na to, aby plaval tam a zpět. Každý raději zůstane uprostřed rybníka a písmena řve postupně na parťáka na břehu. 

Společné foto v Jedlové 

Díky tomu zjišťujeme postupně všechny body. Během mého střízlivění, šoku a oblékání luští Lenka šifru. Zdárně ji vyřeší a my se dozvídáme místo dalšího bodu a to Jedlová - sjezdovka. Já se oblékám a třesoucí se zimou pokračujeme dále. Říkám si, že nyní už to musíme dokončit. 

ČTVRTÉ STANOVIŠTĚ - SJEZDOVKA POD VRCHOLEM JEDLOVÁ

Nic horšího než rybník už přijít nemůže. Pokračujeme tedy směr Jedlová. Jsme už téměř na místě. Ale abychom to neměli tak lehké tak opět bloudíme. Nemůžeme nalézt stanoviště pod vrcholem. Motáme se asi přibližně hodinu (nechci teď tvrdit přesně jak dlouho to bylo, moc se ale nepletu) kolem našeho posledního stanoviště. Běháme po lese a po louce jako šašci. Já už se s tím neštvu a řvu na lidi okolo, jestli nám neporadí. Lenka už ze mě má nervy. Mluvit s ostatními se totiž nemůže. Pokračujeme dále. Už to chceme zabalit. Nevíme co dále. Racionálně ale v cíli stejně stanoviště musíme najít. Nakonec se nám podaří kontrolu nalézt. Dorazili jsme ale po limitu. Jsme pod sjezdovkou.

KONEC

 A tak končíme v Jedlové. Negativní a zároveň i pozitivní je, že jsme nestihli limit a nemůžeme pokračovat do dalšího bodu. Negativní je, že jsme nepřežili a tím pádem končíme. Pozitivní je, že následující bod je dalších přibližně třicet kilometrů od Jedlové a úkol při kterém se vybíhá sjezdovka plnit nemusíme - další pozitivum. 

Po sdělení dojmů  s dalšími závodníky okolo, kteří se rozhodli skončit i přes splněný limit, pokračujeme dolů do města. Vidina minimálně dalších třiceti kilometrů očividně nebyla lákavá. V Jiřetíně zjišťujeme, že si ještě počkáme na odvoz zpět do Liberce. Jsou totiž obsazená auta. 

Odpočinek po závodě

První věc co nás obě s Lenkou zajímá je jídlo. Navštěvujeme místní samoobsluhu. Kocháme se krásami města a odpočíváme. Setkáváme se s dalšími závodníky okolo. Kluci se ale nezdají - pokračují ještě do Varnsdofu. Když bych se netěšila domů na spánek, jsem schopná se vyhecovat na další výlet. Člověk si ale musí nechat něco na příště, aby se měl kam vracet. Já se zde ještě určitě vrátím a možná už brzy. 

Prázdniny se blíží a takový výlet do Varnsdorfu zní lákavě. Mám alespoň inspiraci k dalšímu cestování.

JSEM RÁDA ZA PARÁDNÍ ZKUŠENOST. PŘÍŠTĚ SI ZASE NĚCO PODOBNÉHO VYZKOUŠÍM, JEN BY SE MI LÍBILO MÉNĚ ŠIFER. 

PŘÍPRAVA NA PRVNÍ SURVIVAL

Ultra závody už u mě překročili určitou hranici. Už dlouho jsem měla v plánu vyzkoušet něco nového. A protože mám ráda extrémy, jsem pro každou špatnost a otevřena novým nápadům, tak proč si nezkusit survival.

ZACHOVAT KLID

To je cílem číslo jedna. Na můj vkus jsem ale až moc v klidu. Předzávodní nervozita dorazí možná až se budu násilně nacpávat sacharidy před závodem. Bude to dlouhý závod a bez jídla. Těším se jak malá.

PŘÍPRAVA

Měla bych si chystat povinnou výbavu a připravovat se. Ono v cíli ale není na co. Co si chcete vzít na cca 80 -100 km když můžete mít jen povinnou výbavu. Není zde co řešit. Opět. Devadesát procent se asi vyřeší samo.

Jsem nezbedná a neumím ani pořádně s kompasem. Věřím že Lenča na tom bude lépe. Už si to prý zkoušela. Já se svým nedostatkem času jsem ráda, že jsem ráda. Bude to pro mě odreagování a možnost vypadnout pryč z města. Útěk od civilizace.

JÍDLO

Maximální množství povoleného jídla je 100 gramů, což odpovídá množství jedné energetické tyčince. Asi budu vyhrabávat kořínky. Každopádně to bude zábava. :D Naivně doufám, že odměnou za splněné úkoly bude jídlo.

KOMPAS

S tím neumím. Je to ostuda. Navíc mě  minul orientační talent. Výjimkou bylo zaběhnutí pár orientačních běhů na gymnáziu a to z donucení trenérem. Dopadlo to tak že jsem doběhla poslední a nebo předposlední. S orienťáckou mapou mi to nejde. Jsem ráda že umím s turistickou.

ORIENTACE

Mapu ale při závodě pravděpodobně k dispozici mít nebudeme. Už jen to že nás vysadí na neznámém místě a my se musíme zorientovat bude vtipné. Spoléhám na okolní závodníky. Jak nám ale utečou, budeme asi ztraceni. Po pravdě stále nevím co od toho čekat.

NEVÍM CO MÁM ČEKAT, NEVÍM O ČEM TO BUDE

O tom to možná je. Nečekat nic. Jít si vyčistit hlavu. Uvolnit se. Vybít se - svým způsobem. Vypadnout opět mimo domov. Už se těším. Doufám, že to bude pěkný a ne moc destruktivní víkend. V tom, že tento typ závodů neznám je jistá forma adrenalinu. A to je to co hledám.

PSYCHIKA

Věřím, že v tomto směru to mám v hlavě srovnané. Vždy se může něco přihodit. Žádný výsledek a ani připravenost není sto procentní. V cíli bude podstatné zachovat chladnou hlavu. Aplikovat racionální myšlení. V tomto směru jsem ráda, že mohu běhat s tak skvělým a trpělivým člověkem jako je Lenka. Podstatná je dobrá spolupráce v teamu, pozitivní naladění, vzájemné hecování, pomáhání a povzbuzování a vše co přináší závody ve dvojicích. Důležité je sednout si s parťákem - jen to je polovina úspěchu.

MOMENTÁLNĚ JE TO ODE MĚ VŠE. ZÁŽITKY SE BUDETE MÍT MOŽNOST DOZVĚDĚT PO ABSOLVOVÁNÍ TOHOTO VÍCEBOJE. :)