Adrenalinové tréninky 3

VYPNOUT MOZEK, CHVÍLI NEMYSLET, JEN BĚŽET A JÍT. SAMA, BEZ LIDÍ, V LEDU A SNĚHU NA JEDEN Z MÁLA KOPCŮ, KDE VÍM, ŽE LIDI V TUTO DOBU NEPOTKÁM. NO NÁDHERA. DOKONALÉ ODREAGOVÁNÍ A NADMÍRU UŽITÝ TRÉNINK

VYTVOŘIT VIZI, POTÉ PLÁN A VYRAZIT - NA SKOK DOMŮ
Chci na Kněhyni. Ještě jsem tam letos nebyla. Jak já to tam miluji. Zvlášť v dnešní době, kdy jsou Beskydy pod návalem turistů. Turisté a běžci mi doufám odpustí, že chci být sama a bez lidí. A tak mám ráda tyto místa. Místa, která vás dobijí potřebnou energií.

MELANCHOLICKÉ POČASÍ

CHCE SE MI BĚŽET?
 Ano i ne. Na Tanečnici sedlo běžím a zbytek trasy pokračuji chůzi. Vychutnávám si kouzlo samoty a nádherné přírody. Božský to klid. To, co moje mysl potřebovala.

CESTA NA VRCHOL POKRYTÁ LEDEM

CESTOU NECESTOU
Cestu si náramně užívám, až tak moc, že jsem za chvíli na vrcholu, kde si to úžívám ještě více. Šumící vítr okolo. Vítr, který se možná za chvíli promění ve vichřici.

ASI ZDE ŘÁDILA VICHŘICE

PŘI LEZENÍ NA PAMÁTNÍK SE MÁLEM PŘERAZÍM
Tak to dopadá, když musím všude vylézt :D nakonec se mi zdolání ''vrcholu'' podaří a mohu si dopřát skvělé selfie na památku.

PAMÁTNÍK NA VRCHOLU

ZIMA ZIMA, ZIMA
To je tak, když je frajerce teplo a sundá si jedinou bundu proti větru co má na sobě. A pak ještě rychle foto, než vychladnu :D

ÚSMĚV

UKAŽ TY SVALY :D PÓZA

A TADY MÁM UŽ DOST SAMA ZE SEBE
I TO JE ZPŮSOB JAK SE POBAVIT

SEBĚH

Musím konstatovat, že jsem ráda, že jsem tento trénink přežila. Ne jen že se Knápková neobleče, ale ani ty hole a nesmeky si nevezme.

Vše se ale zvládne. Hold neběžím po cestě, ale kličkuji dolů mezi stromy ve sněhu. Protože bych nerada, aby mě někdo hledal někde v horách s polámanými končetinami. Hlavně že jsem se dobře bavila.

ADRENALIN NADE VŠE

A abych toho neměla málo, tak si musím dát seběh po sjezdovce z Pusteven. Seběh by nebyl problém, kdyby se nezačínalo šeřit. A myslíte, že jsem měla čelovku. To mě ale donutilo běžet rychleji. Dokonce si vysloužím pozdravy sousedů, které opravdu v závalu adrenalinu a soustředěnosti na běh z kopce, nepoznávám.

JAK SI VZÍT Z PROHRY TO DOBRÉ? PROČ SE NA VĚCI DÍVAT POZITIVNĚ?, ANEB TROCHA FILOZOFIE, ALE HLAVNĚ PSYCHOLOGIE A NEJEN TÉ SPORTOVNÍ :)

TADY A TEĎ. VĚŘIT. ŽÍT NE JEN PŘEŽÍVAT. A ZKUŠENOST, AŤ ŠPATNÁ ČI DOBRÁ, NÁS POSUNUJE DÁLE. CO ALE ROZHODUJE? JSI TO PRÁVĚ TY. NE NĚKDO VENKU. VSTAŇ A JDI ZA TÍM, CO CHCEŠ!

KDYŽ SE NĚCO NEPOVEDE?

Můžete mít myšlenky typu: ''Proč já to vlastně dělám? K čemu to dělám? Co z toho mám?'' Člověk je zklamaný, samozřejmě. Není ale to, co z toho máme pocit? Nemusí být pozitivní, může být negativní. Při nedokončeném závodě býváme většinou zklamaní. Po pár dnech, po čase, přijmete tuto negativní zkušenost. Poučíte se. Někdo se poučí dříve, někdo později. Každý člověk je jiný. Každý úspěch i neúspěch jinak snáší.

ROZHODUJÍCÍ JE MYSL, PŘESNĚJI NASTAVENÍ MYSLI

Můžeme si celý život říkat, jak na něco nemáme a jak jsme ve všem neschopní. A nebo můžeme jít a něco s tím udělat. Žádný učený přece z nebe nespadl.
Zvláště v průběhu závodu je důležité udržet si pozitivní nadhled. A čím je závod delší, nebo trvá přes noc, tím je samozřejmě těžší udržet si klidnou a pozitivní mysl. Je třeba to také trénovat.

NĚKDY VYHRAJEŠ, NĚKDY SE POUČÍŠ!

Není o tom vše? Není o tom celý život? Závodění, studium, vztahy a spousty dalšího? Ne vždy se z nás stanou  vítězové. Ne vždy se všechno daří. Je dobré vzít si z toho špatného to dobré. Je dobré dívat se na věci z jiných úhlů. S odstupem času a s nadhledem uvidíte vše jinak.

KDYŽ SI NEVĚŘÍTE, ŽE NA TO MÁTE?

Neměli bychom právě proto jít a udělat to, v čem si nevěříme a zjistit, že na to vlastně máme? Každý z nás má někdy špatné dny. Dny, kdy chce se vším seknout. Zvlášť v dnešní společnosti, kdy jsou nároky kladené na nás ze všech stran velmi vysoké. Ale to, co tě nezabije, to tě posílí. VSTAŇ, VĚŘ SI A JDI ZA SVÝM SNEM. Řekla bych to lépe jinak - Posunuj se malými krůčky ke svému cíli. I malý krok je krok. A NEPONIŽUJ SÁM SEBE A SVÉ OKOLÍ. MĚJTE SAMI SEBE RÁDI... Bez toho se dále neposunete. Budete nabručení na sebe i na celou společnost, která je okolo vás. NENÍ LEPŠÍ SE USMÁT A NAJÍT SI NA TOM ŠPATNÉM TO DOBRÉ. BERTE TO S NADHLEDEM :)

A TAKY POZNEJ SÁM SEBE, JAK ŘEKL SOKRATES

Což je opravdu těžké. Vždyť někdo to dělá celý život.... Přesto je dobré znát sám sebe, alespoň tam, kde to jde. Znát své záporné, ale také kladné stránky. A znát své slabé i silné stránky.

Tak schválně. Vyjmenujte si v duchu deset pozitivních/kladných vlastností na vás samých. Napište si je. Rozvíjejte je. :)

VŠE JE POMÍJÍVÉ A NIC NETRVÁ VĚČNĚ

Neexistují dvě stejné chvíle.  ''Nikdy nic nezůstane stejné.'' jak řekl gymnasta Dann Millman. Je jen tady a teď.
Je na čase se s tím smířit. Život je pak jednodušší.

''MÍSTO TOHO, ABY SE ČLOVĚK DOBRODRUŽSTVÍ DEFINITIVNĚ VZDAL, NAVRHUJE NOVÁ'' Reinhold Messner

A tak člověk jde, a přihlásí se na další závod a pak na další a na další.
A nebo si sbalí minimum věcí, potřebných k životu a vydá se daleko do hor nebo do cizích krajin. A to nám dává smysl. Ať je to volnost, příroda, dobré jídlo, či dobrá hudba. Pocity a prožitky, které zažíváme při těchto situacích.

NĚKDY MÁME POCITY EUFORIE NĚKDY POCITY ZKLAMÁNÍ
Obojí však patří k životu, bez záporných zkušeností, či jistých ''pádů'' bychom se nemohli posunout dále.

NEGATIVNÍ ZKUŠENOST A ZÁŽITEK NENÍ ŠPATNÝ
To jen my jsme manipulováni sociálními sítěmi, že je vše nádherné, krásné, dokonalé a bezbolestné. Instagram nám každý den předkládá tuto zkušenost. Psychika člověka tím pak může jistým způsobem utrpět. Všude okolo sebe vidíme jak je vše krásné a pozitivní. Skutečnost je ale jiná.
Co nás ale posunuje dále? Jedno přísloví říká, že není důležité kolikrát upadneme, ale kolikrát vstaneme, když upadneme. To naše pády, překážky, zklamání a problémy nás posunují dále. Díky ním jsme silnější. Vždy záleží na nás jak k dané věci či problému přistoupíme. Zdolání problémů, tak jako vysokých kopců nás činní silnějšími.

OPRAVDOVOU OSOBNOST ČLOVĚKA POZNÁTE AŽ V EXTRÉMNÍCH SITUACÍCH
Například v průběhu ultramaratonu.