Možná jste se v úvodu článku sami našli. Nalezli bychom spoustu důvodů běhat tato extrémní dobrodružství, že by v cíli stačila na další samotný článek.
 |
| Při tréninku na kopečcích na Krétě |
Proč se pouštět do takového extrému?
"Při ultrazávodech mohu vypnout mozek - je to stav, kdy mohu myslet a zároveň nemyslet. Mohu si uvědomit své předešlé činy, které při tak silném extrému dokážu vidět s odstupem, jako by bylo vše okolo mě jen mlhou a já jsem zde, v zimě, a stoupám a jediná věc, na kterou myslím je soustředění se na danou chvíli. Vnímám krok za krokem. Jsem tu jen já a kopec. Jako by tu kolem mě ani lidé nebyli. Nevnímam je."
(Pocity běžce v průběhu extrémního závodu 24 hodin na Lysé hoře)
"Když je člověk sám, rychle se naučí hovořit sám se sebou a náhle jste tady dva." R. Messner
Neúspěch jako cesta za úspěchem
Byla jsem zklamaná. Následně jsem ale přišla na to, že to, co z toho mám je pocit. Ne vždy byl pozitivní - třeba po nepodařeném závodě. Po pár dnech se obrátil v pozitivní a za pár týdnů stojíte opět na startovní čáře. Zdá se vám, že pocit je málo? Řekla bych, že je to nejvíc. Podle pocitů jednáme a nebo podle rozumu. Emocionální pocity po závodě nám ale mohou dát sebedůvěru pokračovat dále, důvěru jít a běžet příště zase, protože zjistíme, že na to máme. Extrémní závody nás mohou velmi posílit - fyzicky, zkušenostně, ale hlavně psychicky. Co se pak bude zdát nemožné? Co nezvládnete?
"Když se osvobodím od toho čím jsem, stávám se tím, čím bych mohl být." Lao'C
Nelpět na tom kým jsme. Jsme běžci, nebo ultraběžci, studenti, učitelé, prodavači? Je to jen škatulka. My jako lidé musíme vše pojmenovat. Musíme se někde zařadit. Musíme vše pochopit. Chceme to. Chceme mít vše vysvětleno a tím se můžeme dostávat do jistých paradoxů, do zamotaných cest a smyček. Proč? Někdy nelze vše vysvětlit. "Panta rhei - Vše plyne." Hérakleitos
Proč běh?
Po chůzí se jedná o nejjednodušší pohyb. Na první pohled je strašně jednoduchý. Potřebujete k němu jen boty a můžete kdykoli a kdekoli vyběhnout. Záleží jen na vašem rozhodnutí.
Horský ultramaraton
Horský ultramaraton má, dle mého názoru, více společného s chůzí, jako naší základní lokomocí spolu s vytrvalostí, odvahou a schopností někdy nemyslet. Když běžíte dolů po černé sjezdovce, jde o to se uvolnit a asi i o to také trochu nemyslet, ale soustředit se pouze na ten krok. Chvilka nepozornosti může znamenat konec závodu a čím jste unavenější, čím běžíte delší dobu, tím více vaše pozornost klesá. Tím je pravděpodobnější, že špatně došlápnete a můžete skončit.
Mysl, soustředění a přítomnost vašeho bytí v danou chvíli je také velmi důležitá.
Proč tedy běháme? Uklidnění, únik, potřeba dokázat si, potřeba endorfinů, svoboda, trénink, zábava, dobrodružství a spousta dalšího. Proč vy běháte?
Žádné komentáře:
Okomentovat